SMS podvod
EasyPark podvod: SMS o nezaplaceném účtu za parkování
jak se bránitphishingSMS podvod

Přijde SMS od odesílatele „InfoSMS”: prý máte u EasyParku nezaplacený účet za parkování a máte ho zkontrolovat a uhradit online. Pokud EasyPark skutečně používáte, zpráva zní věrohodně – parkovné přes appku dnes platí čím dál víc lidí. Jde o EasyPark podvod: odkaz totiž nevede do aplikace, kterou znáte, ale na podvodnou platební bránu, barevně i graficky okopírovanou podle skutečného EasyParku.
Tenhle EasyPark podvod se teď v létě 2026 teprve rozjíždí a cílí přesně na skutečné uživatele parkovacích aplikací, u kterých je věrohodné, že by mohli mít nedoplatek. Někdo tomu říká pokuta za parkování, EasyPark ve zprávě mluví o „nezaplaceném účtu” – jde o totéž. Stojí na jednom detailu, který celý mechanismus prozrazuje – a ten si rozebereme.
Jak EasyPark podvod funguje
Zpráva zní stroze a obecně: „Oznámení: K vašemu vozidlu evidujeme nezaplacený účet za parkování. Zkontrolujte prosím a uhraďte platbu online.” Následuje odkaz na easyepark.cc. Všimněte si toho jednoho písmene navíc – skutečný EasyPark najdete na easypark.com nebo easypark.cz, ne na easyepark.cc.
Po kliknutí se otevře stránka v barvách a designu, který EasyPark skutečně používá – logo, fialovorůžová paleta, i FAQ sekce s obecnými dotazy o parkovacích pokutách. Vypadá to profesionálně. První krok je zadání SPZ vozidla, formulářové pole má placeholder „Např. 1AB2345″.
Částka 20 Kč není náhodná. Je tak malá, že nad ní většina lidí mávne rukou a radši zaplatí, než aby riskovali nějaké větší problémy s neuhrazeným dluhem. Přesně na to podvod spoléhá.
Platební formulář pak žádá číslo karty, datum expirace, CVV, jméno držitele karty a navíc telefonní číslo. To poslední skutečná platební brána nepotřebuje – slouží útočníkům jako další kontakt pro budoucí podvody. Číslo, jméno i skutečnost, že jste na podobnou SMS reagovali, je přesně to, co útočníci potřebují k dalšímu kroku: telefonátu od „falešného bankéře”, který se zeptá, jestli vám náhodou nedávno nepřišla SMS s pokutou za parkování – a nabídne se, že problém „vyřeší”. Jak tenhle typ hovoru probíhá a proč mu lidé věří, popisuji v článku o falešném bankéři. Údaje karty samotné pak putují přímo k útočníkům a použijí je stejně jako u jiných kartových podvodů: k platbám u obchodníků, kteří nevyžadují 3D Secure ověření, nebo k tokenizaci karty do vlastní peněženky.
Ukázka
Jak to poznáte
Nemusíte zkoumat zdrojový kód stránky. EasyPark podvod poznáte podle pěti signálů:
- Skutečné nedoplatky za parkování najdete v appce, ne v SMS. Historii parkování a případné dluhy vidíte přímo v oficiální aplikaci EasyPark nebo ve svém účtu na webu – nikdy ne přes odkaz ze zprávy od neznámého odesílatele.
- Odesílatel je generický název, ne EasyPark. „InfoSMS" nic neříká o tom, kdo zprávu poslal.
- Doména je skoro správná, ale není. Easyepark.cc s doménou .cc není totéž co easypark.com nebo easypark.cz.
- Formulář „najde" dluh u čehokoliv. Když vám systém potvrdí platbu i na neexistující placeholder SPZ, nejde o reálné vyhledávání – jde o scénář, který má za úkol vždycky vrátit „dlužíte".
- Platba žádá víc, než potřebuje. Telefonní číslo navíc k údajům karty nemá s úhradou parkovného nic společného.
Oficiální aplikace a web EasyPark na tento typ podvodu už upozorňují – firma na svém webu přímo popisuje, jak podvodné SMS, e-maily i QR kódy poznat, a potvrzuje, že o platební údaje ani platbu přes SMS nikdy nežádá. Pokud si nejste jistí, ověřte si stav přímo v appce, ne přes odkaz ze zprávy.
Co dělat, když taková zpráva přijde
Neklikat na odkaz. Pokud si chcete dluh ověřit, otevřete si přímo aplikaci EasyPark nebo její oficiální web a podívejte se do historie parkování. Zprávu nahlaste jako spam a odesílatele zablokujte.
Pokud jste už údaje karty vyplnili, kontaktujte vydavatele karty a kartu ihned zablokujte. Transakce, které z ní odejdou, než to stihnete, reklamujte jako neoprávněné.
Tenhle podvod je promyšlenější než klasická SMS s pokutou za rychlost, kterou jsem popisoval v předchozím článku – jiný kanál útoku, ale stejná logika masového rozesílání a spoléhání na to, že se zpráva trefí do reálné situace oběti. Tady jde navíc o cílenější variantu: útočí na lidi, kteří danou službu skutečně používají, což zvyšuje důvěryhodnost celé zprávy.